Vážené členky a vážení členové Parlamentu České republiky,
v blízké době budete projednávat legislativu týkající se ochrany zvířat a myslivosti, a proto chceme do diskuse přispět naším odborným pohledem na norování.
Norování je v dnešní době stále ještě povolený způsob lovu. Jde o extrémně agresivní interakci – člověkem vyvolaný boj – mezi dvěma druhy zvířat, která je zbytečně drastická a krutá a jako taková je nepřípustná. Způsobuje vážné utrpení nejen norovaným zvířatům včetně jejich mláďat, ale také loveckým psům.
Spočívá ve vpuštění loveckého psa, tzv. norníka (plemena teriérů a jezevčíků), obvykle do liščí nory, v níž se snaží lišku najít a z nory ji vyhnat. Provádí se i v době, kdy mají lišky mladé, neboť nová vyhláška Ministerstva zemědělství č. 64/2025 Sb., o stanovení doby lovu nestanovuje dobu hájení pro mláďata po celé období jejich závistosti na matce. Liška obecná klade mláďata v březnu, avšak liščata se plně osamostatňují až během srpna (1,2). Vyhláška nicméně dobu hájení pro lišku obecnou stanovuje pouze od března do června. Při norování v době kladení mláďat liška svoje mláďata brání a bojuje se psem na život a na smrt. Zápas končí buď zakousnutím či až roztrháním lišky a jejích liščat psem, či zastřelením lišky a liščat myslivci. V některých případech, pokud mláďata přežijí a pes je nezakousne, skončí jako návnada na bezkontaktní výcvik norníků – jsou zavřena v kleci v noře a jsou k nim pouštěni psi.
Během norování jsou psi při boji vystavováni riziku vážných, mnohdy i smrtelných poranění a také onemocnění (např. parazit Hepatozoon canis, jehož přítomnost byla zjištěna až u 50 % psů, kteří přišli do kontaktu s liškou při naháňce (3)). Léčba poranění a nákaz u psů je nejen finančně náročná, ale zejména je celý proces pro samotného psa traumatizující.
Je nesporné, že zabíjení zvířat tímto drastickým způsobem lovu za využití jiných zvířat je zcela neakceptovatelné a nemělo by mít ve 21. století místo. Navíc jde o metodu lovu v dnešní době již zbytečnou. Z dostupných dat totiž vyplývá, že je norování na ústupu. Ještě v roce 2003 byla tato metoda využita u 21 % odlovených lišek (necelých 12 tis.), v roce 2023 byl tento podíl již jen 4,5 % (necelé 4 tis.), přičemž počet odlovených lišek bez pomoci norování se naopak za posledních 20 let zvýšil z asi 44 tis. na 84 tis. Poslední data ČSÚ dokonce uvádějí, že norované lišky představují pouhá 3% ze všech odlovených lišek. Je tedy zjevné, že myslivecká obec si dokáže poradit s odlovem necelých 3 tisíců lišek, které by za jiných okolností lovila norováním.
V souvislosti s regulací populace zvěře je ale třeba zmínit, že vědecké studie ukazují, že např. populace lišek je regulována zejména dostupností kořisti (4). Studie naopak zpochybňují efektivitu samotného odlovu s tím, že řada zvířat včetně lišek na změnu hustoty velmi pružně reaguje a stavy doplní migrací z přilehlých regionů i zvýšením reprodukce (5,6). Platí však, že regulaci všech druhů, které se loví i norováním, lze provádět odstřelem. Pohyb a chování lišek jsou rovněž primárně ovlivněny dostupností potravy, nikoli použitou metodou jejich lovu. Plachost vůči člověku je u volně žijících zvířat vrozenou a přirozenou vlastností, která není podmíněna tím, zda je daná populace regulována norováním či nikoliv. (7)
Liška se živí převážně hlodavci (8) a je významným regulátorem jejich populace (9). Současně plní sanitární funkce v populacích drobné zvěře a při likvidaci uhynulých zvířat (6). Budováním nor pak zvyšuje biodiverzitu lesů mírného pásma (10). Liška tak zastává v ekosystému důležité místo.
Echinokokóza (způsobená tasemnicí liščí) je v ČR vzácné onemocnění, jehož prevence stojí především na hygienických opatřeních a odčervování domácích mazlíčků. Klíčovým nástrojem ochrany veřejného zdraví před echinokokózou je právě preventivní hygiena, nikoliv norování. (11)
1) CROSBY, Christian; KERWIN, Kathleen a MASLO, Brooke. Red Fox Ecology and Behavior. Online.
Dostupné z: https://njaes.rutgers.edu/fs1325/
2) UNIVERSITY OF WISCONSIN-STEVENS POINT. Vulpes vulpes - Red Fox. Online. Dostupné z:
https://www3.uwsp.edu/biology/VertebrateCollection/Pages/Vertebrates/Mammals%20of%20Wisconsin/V
ulpes%20vulpes/Vulpes%20vulpes.aspx
3) Mitková, B. et al. (2016): https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27431805/
4) Unnsteinsdóttir, E. (2021): https://www.researchgate.net/publication/351359599
5) Fronhofer, E. A. et al. (2023): https://nsojournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/oik.09824
6) Všudypřítomná a nepostradatelná liška: Predátor, který je všude doma:
https://www.stoplusjednicka.cz/vsudypritomna-nepostradatelna-liska-predator-ktery-je-vsude-doma
7) RAMIREZ, J. Ignacio et al. Applied ecology of fear: A meta-analysis on the potential of facilitating human-wildlife coexistence through nonlethal tools [online]. Ecological Solutions and Evidence, 2024, roč. 5, e12322. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/2688-8319.12322
8) Je liška mlsnější než rys?
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2003/Listopad---2003/Je-liska-mlsnejsi-nez-rys
9) Panek, M., & Budny, M. (2017): https://link.springer.com/article/10.1016/j.mambio.2016.09.002
10) Kurek, P. et al. (2014): https://link.springer.com/article/10.1007/s11284-013-1094-1
11) World Health Organization. Echinococcosis [online]. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/echinococcosis